menu

Bezpečný návrat k běhu po rekonstrukci ACL

Strašák mezi sportovci, poranění předního zkříženého vazu

Ruptury předního zkříženého vazu, anglicky: anterior cruciate ligament odtud zkratka ACL, jsou jedním z nejčastějších poranění v oblasti kolenního kloubu. Incidence výskytu je přibližně 85/100 000 jedinců, ve věku 16 až 39 let. Historicky toto poranění vedlo k předčasnému konci sportovní kariéry. Současné chirurgické a rehabilitační praktiky umožnily většině sportovcům návrat k jejich milovanému sportu, a to i na profesionální úrovni. 

Primární funkcí ACL je zajistit stabilitu kolene v podobě omezeného posunu holenní kosti (vpřed a vnitřní rotace). K jejich poranění obvykle dochází při bezkontaktní aktivitě, a to v důsledku rychlých změn směrů nebo při doskocích, kdy jsou obě dolní končetiny mírně pokrčeny (10° - 30°) a zároveň vykazují valgózní postavení. (1-10)


Zajímavost: Výskyt poranění ACL je znepokojivě vyšší u žen v porovnání s muži. Lindenfeld a kol. (1994) (11) a Arendt a kol. (1999) (12) udávají, že riziko poranění ACL je u žen 3 až 6 vyšší. Důležitou roli v tomto případě hraje i výběr sportovního odvětví např. při basketbale je u žen 3,5x vyšší riziko poranění a 2,8x ve fotbale. (12, 13)


Stručná doporučení k rehabilitaci po rekonstrukci ACL

Rehabilitační programy vytvořené pro jedince po operaci ACL v průběhu let prošly dramatickou proměnou, což mělo za následek výrazné urychlení celého procesu rehabilitace (14). K nejdůležitějším cílům rehabilitace patří: zmírnění bolesti, otoku a zánětu, znovuobnovení rozsahu pohyblivosti (ROM), obnovení svalové síly a neuromuskulární kontroly (15). Hlavní změnou v posledních několika letech je zařazení cvičebních programů na střed těla spolu se zvýšeným důrazem na proprioceptivní a balanční cviky. Navzdory širokému přijetí těchto cviků do rehabilitačních programů máme dvě randomizované kontrolované studie, které neprokázaly přesvědčivé důkazy o jejich účinnosti (15,17). Nicméně tyto praktiky jsou nadále úspěšně implementovány v preventivních programech po rekonstrukci ACL. Z tohoto pohledu se jako obzvláště přínosné jeví zařazení prvků vývojové kineziologie a posturální ontogeneze, které našly své nezastupitelné místo v medicínských oborech, zvláště ve fyzioterapii.  


Zapamatuj si: Včasná mobilizace hraje důležitou roli z důvodu zabránění degenerace chrupavky, kontraktuře měkkých tkání a svalové atrofii. Jakýkoli vykonaný pohyb však nesmí štěp příliš zatěžovat.


Návrat k běhání po rekonstrukci ACL

Zařazení běhu do pohybového programu jedince, po rekonstrukci ACL, je klíčovým milníkem v postupném návratu ke sportovním aktivitám. Běh vytváří relativně nízké nároky na vazy v koleni, pokud tedy hovoříme o jeho rekreační formě, bez rychlých změn směrů a výskoků. (20-23)

Nicméně návrat k běhu tak jak jej známe, vyžaduje progresivní přístup, kdy v rané fázi rehabilitace se uplatňují specifické postupy zohledňující postiženou oblast. Na začátku se snažíme zlepšit rozsah pohyblivosti (ROM) a posílit oblast kvadricepsů izometrickými cviky. Od izolovaných pohybů, přecházíme k funkčně-komplexním až ke sportovně-specifickým, které jsou charakteristické pro pokročilejší fázi rehabilitace (sprinty, výskoky, změny směru) (24,25). Kvalita rehabilitace ovlivňuje funkční výsledky. Čemu bychom se však měli vyvarovat je předčasný návrat, protože zvyšuje riziko opětovného poškození. (26, 27)

Proces návratu ke sportu, konkrétně k běhu musíme u každého jedince posuzovat individuálně. Rozhodující faktory z pohledu ortopeda a fyzioterapeuta:

  • Funkce: rozsah pohyblivosti odpovídá >95% neoperované dolní končetiny (27-29, 36–41), plná extenze v koleni cca 0° (29–31, 37, 40)
  • Centrální nervová soustava: vnímaná bolest <2/10, subjektivní pocit jedince (27–35, 42)
  • Svalová symetrie: izometrická síla operované dolní končetiny X neoperovaná >70% (27, 43, 51, 52), isokinetická síla kvadricepsu a hamstringu u operované X neoperované >70% (50, 52, 44, 45), svalová symetrie čtyřhlavého svalu stehenního u obou končetin >80% (37, 40, 54) a výskokový test >70% (36, 46,47,48) → vždy porovnáváme vůči zdravé dolní končetině
  • Klinický nález: žádný krevní výron nebo stopy po něm (27, 29-35, 39, 42)

Kdy je bezpečné zařadit běh?

Obecně udávaným mediánem pro návrat jedince k běhu je dle rešerše Rambaud a kol. (2018) (53) 12 týdnů, avšak se můžeme setkat se studiemi, které zařadili návrat po 8, ale i 16 týdnech. Čas návratu odráží různé rehabilitační přístupy, ale také výkonnostní úroveň sportovce. Za předčasný návrat můžeme považovat 8 týdnů od rekonstrukce, kdy sportovec je tlaček k co nejrychlejší rehabilitaci, naopak při volbě 16 týdnů dbáme na maximální ochranu hojícího se štěpu. Přesné časové linie hojení štěpů u lidí jsou pod neustálým výzkumem, protože zde vstupuje individuální faktor. (54-56) 

Závěrečná doporučení a obecné připomínky

Pravděpodobně nikoho nepřekvapí, když řekneme, že kritérium návratu je přísně individuální a velice záleží na rehabilitačním programu, tak rychlosti hojivých procesů každého jednotlivce. Základním předpokladem je vybudování dostatečné fyzické kapacity obzvláště její koordinačně-silové složky, která je předpokladem bezpečného běhu. V opačném případě by došlo k narušení její ekonomiky a techniky. Dobré bude začít chůzí, která se postupně začne přetvářet v běh. Neuškodí ani jiné pohybové aktivity jako stacionární kolo nebo cvičení na eliptických trenažérech.

Žádný z ortopedů si netroufne rehabilitaci zkrátit, aby riskoval zhoršení nebo obnovení zranění svého pacienta. Před návratem k běhu nebo jinému sportu je třeba provést ono komplexní vyšetření, které bude hodnotit:

  • průběh rehabilitace
  • klinické, silové a výkonnostní parametry
  • výskyt poranění (vznik akutního nebo chronického poranění a jeho vliv na návrat k běhání)

Zapamatuj si: Při rozhodování o rehabilitačním postup si musíme uvědomit, že nelze na každého jedince aplikovat stejný univerzální program. (57)


Autor: Mgr. Roman Juřík

Roman vystudoval bakalářský a magisterský studijní program: Tělesná výchova a sport na Fakultě tělesné výchovy a sportu, Univerzity Karlovy v Praze. V současné době působí na FTVS UK jako student doktorského studia Kinantropologie a přednášející. Ve své činnosti se zaměřuje na pohybové aktivity a především silový trénink z pohledu kardiovaskulárního zdraví. Roman je autorem několika článků v impaktovaných časopisech jako je např. Journal of Clinical Medicine (MDPI), kde prezentuje své výsledky. Dále přednáší a vede praktickou výuku na kurzech pro osobní trenéry (licence B – Instruktor fitness), která je pod záštitou FTVS UK. Potkat ho můžete jednak na tuzemských tak mezinárodních konferencích.

Kromě aktivit na vysoké škole je jedním z členů Fyziofitness týmu v Centru pohybové medicíny Pavla Koláře, kde s klienty cvičí dle principů Dynamické neuromuskulární stabilizace (DNS). Cílem těchto tréninků je prevence před zraněním, zvýšení sportovní výkonnosti a především kompenzace pohybových stereotypů. Mezi jeho klienty kromě běžné veřejnosti patří vrcholoví sportovci a naši olympionici. 

Roman je zakladatelem projektu FYZNESS a vášnivý sportovec.

Zdroje: 

  1. LYNCH, T. Sean, et al. The impact of the Multicenter Orthopaedic Outcomes Network (MOON) research on anterior cruciate ligament reconstruction and orthopaedic practice. The Journal of the American Academy of Orthopaedic Surgeons, 2015, 23.3: 154.
  2. KAEDING, Christopher C.; LÉGER-ST-JEAN, Benjamin; MAGNUSSEN, Robert A. Epidemiology and diagnosis of anterior cruciate ligament injuries. Clinics in sports medicine, 2017, 36.1: 1-8.
  3. GRANAN, Lars-Petter, et al. Development of a national cruciate ligament surgery registry: the Norwegian National Knee Ligament Registry. The American journal of sports medicine, 2008, 36.2: 308-315.
  4. ZANTOP, Thore, et al. The role of the anteromedial and posterolateral bundles of the anterior cruciate ligament in anterior tibial translation and internal rotation. The American journal of sports medicine, 2007, 35.2: 223-227.
  5. MUSAHL, Volker, et al. Rotatory knee laxity tests and the pivot shift as tools for ACL treatment algorithm. Knee Surgery, Sports Traumatology, Arthroscopy, 2012, 20.4: 793-800.
  6. BODEN, Barry P., et al. Mechanisms of anterior cruciate ligament injury. Orthopedics, 2000, 23.6: 573-578.
  7. ALENTORN-GELI, Eduard, et al. Prevention of non-contact anterior cruciate ligament injuries in soccer players. Part 1: Mechanisms of injury and underlying risk factors. Knee surgery, sports traumatology, arthroscopy, 2009, 17.7: 705-729.
  8. FROBELL, Richard B., et al. A randomized trial of treatment for acute anterior cruciate ligament tears. New England Journal of Medicine, 2010, 363.4: 331-342.
  9. FROBELL, Richard B., et al. Treatment for acute anterior cruciate ligament tear: five year outcome of randomised trial. Bmj, 2013, 346.
  10. HURD, Wendy J.; AXE, Michael J.; SNYDER-MACKLER, Lynn. A 10-year prospective trial of a patient management algorithm and screening examination for highly active individuals with anterior cruciate ligament injury: part 2, determinants of dynamic knee stability. The American journal of sports medicine, 2008, 36.1: 48-56.
  11. LINDENFELD, Thomas N., et al. Incidence of injury in indoor soccer. The American journal of sports medicine, 1994, 22.3: 364-371.
  12. ARENDT, Elizabeth A.; AGEL, Julie; DICK, Randall. Anterior cruciate ligament injury patterns among collegiate men and women. Journal of athletic training, 1999, 34.2: 86.
  13. IRELAND, Mary Lloyd. The female ACL: why is it more prone to injury?. Orthopedic Clinics, 2002, 33.4: 637-651.
  14. SHELBOURNE, K. Donald; NITZ, Paul. Accelerated rehabilitation after anterior cruciate ligament reconstruction. The American journal of sports medicine, 1990, 18.3: 292-299.
  15. VAN GRINSVEN, S., et al. Evidence-based rehabilitation following anterior cruciate ligament reconstruction. Knee Surgery, Sports Traumatology, Arthroscopy, 2010, 18.8: 1128-1144.
  16. LIU‐AMBROSE, T., et al. The effects of proprioceptive or strength training on the neuromuscular function of the ACL reconstructed knee: a randomized clinical trial. Scandinavian journal of medicine & science in sports, 2003, 13.2: 115-123.
  17. COOPER, R. L.; TAYLOR, N. F.; FELLER, J. A. A randomised controlled trial of proprioceptive and balance training after surgical reconstruction of the anterior cruciate ligament. Research in sports medicine, 2005, 13.3: 217-230.
  18. NORRIS, Christopher M. Sports and soft tissue injuries: A guide for students and therapists. Routledge, 2018.
  19. ARDERN, Clare L., et al. Infographic: 2016 Consensus statement on return to sport from the First World Congress in Sports Physical Therapy, Bern. 2017.
  20. ARDERN, Clare L., et al. Fifty-five per cent return to competitive sport following anterior cruciate ligament reconstruction surgery: an updated systematic review and meta-analysis including aspects of physical functioning and contextual factors. British journal of sports medicine, 2014, 48.21: 1543-1552.
  21. ARDERN, Clare L., et al. 2016 Consensus statement on return to sport from the First World Congress in Sports Physical Therapy, Bern. British journal of sports medicine, 2016, 50.14: 853-864.
  22. RAMBAUD, Alexandre JM, et al. Criteria for Return to Sport after Anterior Cruciate Ligament reconstruction with lower reinjury risk (CR’STAL study): protocol for a prospective observational study in France. BMJ open, 2017, 7.6: e015087.
  23. TAKEDA, Kentaro, et al. Kinematic motion of the anterior cruciate ligament deficient knee during functionally high and low demanding tasks. Journal of biomechanics, 2014, 47.10: 2526-2530.
  24. MYER, Gregory D., et al. Rehabilitation after anterior cruciate ligament reconstruction: criteria-based progression through the return-to-sport phase. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy, 2006, 36.6: 385-402.
  25. ADAMS, Douglas, et al. Current concepts for anterior cruciate ligament reconstruction: a criterion-based rehabilitation progression. journal of orthopaedic & sports physical therapy, 2012, 42.7: 601-614.
  26. GRINDEM, Hege, et al. How does a combined preoperative and postoperative rehabilitation programme influence the outcome of ACL reconstruction 2 years after surgery? A comparison between patients in the Delaware-Oslo ACL Cohort and the Norwegian National Knee Ligament Registry. British journal of sports medicine, 2015, 49.6: 385-389.
  27. YABROUDI, Mohammad A.; IRRGANG, James J. Rehabilitation and return to play after anatomic anterior cruciate ligament reconstruction. Clinics in sports medicine, 2013, 32.1: 165-175.
  28. HACKNEY, James M., et al. Impairment in people with anterior cruciate ligament reconstruction in adjusting ground reaction force in running. Physiotherapy theory and practice, 2010, 26.5: 289-296.
  29. LENTZ, Trevor A., et al. Return to preinjury sports participation following anterior cruciate ligament reconstruction: contributions of demographic, knee impairment, and self-report measures. journal of orthopaedic & sports physical therapy, 2012, 42.11: 893-901.
  30. LENTZ, Trevor A., et al. Comparison of physical impairment, functional, and psychosocial measures based on fear of reinjury/lack of confidence and return-to-sport status after ACL reconstruction. The American journal of sports medicine, 2015, 43.2: 345-353.
  31. WATERS, Eric. Suggestions from the field for return to sports participation following anterior cruciate ligament reconstruction: basketball. journal of orthopaedic & sports physical therapy, 2012, 42.4: 326-336.
  32. FITZGERALD, G. Kelley; PIVA, Sara R.; IRRGANG, James J. A modified neuromuscular electrical stimulation protocol for quadriceps strength training following anterior cruciate ligament reconstruction. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy, 2003, 33.9: 492-501.
  33. MANSKE, Robert C.; PROHASKA, Daniel; LUCAS, Brennen. Recent advances following anterior cruciate ligament reconstruction: rehabilitation perspectives. Current reviews in musculoskeletal medicine, 2012, 5.1: 59-71.
  34. SIGWARD, Susan M.; LIN, Paige; PRATT, Kristamarie. Knee loading asymmetries during gait and running in early rehabilitation following anterior cruciate ligament reconstruction: a longitudinal study. Clinical biomechanics, 2016, 32: 249-254.
  35. DEMAIO, Marlene, et al. Advanced muscle training after ACL reconstruction: weeks 6 to 52. Orthopedics, 1992, 15.6: 757-767.
  36. WILK, Kevin E., et al. Rehabilitation after anterior cruciate ligament reconstruction in the female athlete. Journal of Athletic Training, 1999, 34.2: 177.
  37. MANAL, Tara Jo; SNYDER-MACKLER, Lynn. Practice guidelines for anterior cruciate ligament rehabilitation: a criterion-based rehabilitation progression. Operative Techniques in Orthopaedics, 1996, 6.3: 190-196.
  38. ANDERSON, Jayne L., et al. Changes in muscle torque following anterior cruciate ligament reconstruction: a comparison between hamstrings and patella tendon graft procedures on 45 patients. Acta orthopaedica Scandinavica, 2002, 73.5: 546-552.
  39. TAYLOR, Dean C., et al. Patellar tendon versus hamstring tendon autografts for anterior cruciate ligament reconstruction: a randomized controlled trial using similar femoral and tibial fixation methods. The American journal of sports medicine, 2009, 37.10: 1946-1957.
  40. HARTIGAN, Erin H.; AXE, Michael J.; SNYDER-MACKLER, Lynn. Time line for noncopers to pass return-to-sports criteria after anterior cruciate ligament reconstruction. journal of orthopaedic & sports physical therapy, 2010, 40.3: 141-154.
  41. AMANO, Keiko; LI, Qi; MA, C. Benjamin. Functional knee assessment with advanced imaging. Current reviews in musculoskeletal medicine, 2016, 9.2: 123-129.
  42. PAULOS, Lonnie, et al. Knee rehabilitation after anterior cruciate ligament reconstruction and repair. The American Journal of Sports Medicine, 1981, 9.3: 140-149.
  43. CZAMARA, Andrzej. Moments of muscular strength of knee joint extensors and flexors during physiotherapeutic procedures following anterior cruciate ligament reconstruction in males. Acta Bioeng Biomech, 2008, 10.3: 37-44.
  44. KARASEL, Seide, et al. Clinical and functional outcomes and proprioception after a modified accelerated rehabilitation program following anterior cruciate ligament reconstruction with patellar tendon autograft. Acta Orthop Traumatol Turc, 2010, 44.3: 220-228.
  45. LEMIESZ, Grzegorz, et al. The effectiveness of rehabilitation procedure after the reconstruction of the anterior cruciate ligament according to the Norwegian protocol. Polish Annals of Medicine, 2011, 18.1: 82-95.
  46. WILK, Kevin E.; ANDREWS, James R. Current concepts in the treatment of anterior cruciate ligament disruption. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy, 1992, 15.6: 279-293.
  47. RISBERG, May Arna, et al. Neuromuscular training versus strength training during first 6 months after anterior cruciate ligament reconstruction: a randomized clinical trial. Physical therapy, 2007, 87.6: 737-750.
  48. FU, Freddie H.; WOO, Savio LY; IRRGANG, James J. Current concepts for rehabilitation following anterior cruciate ligament reconstruction. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy, 1992, 15.6: 270-278.
  49. WILK, Kevin E.; REINOLD, Michael M.; HOOKS, Todd R. Recent advances in the rehabilitation of isolated and combined anterior cruciate ligament injuries. Orthopedic Clinics, 2003, 34.1: 107-137.
  50. SHELBOURNE, K. Donald; NITZ, Paul. Accelerated rehabilitation after anterior cruciate ligament reconstruction. The American journal of sports medicine, 1990, 18.3: 292-299.
  51. SHELBOURNE, K. Donald; KLOOTWYK, Thomas E.; DECARLO, Mark S. Update on accelerated rehabilitation after anterior cruciate ligament reconstruction. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy, 1992, 15.6: 303-308.
  52. DE CARLO, Mark S., et al. Traditional versus accelerated rehabilitation following ACL reconstruction: a one-year follow-up. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy, 1992, 15.6: 309-316.
  53. RAMBAUD, Alexandre JM, et al. Criteria for return to running after anterior cruciate ligament reconstruction: a scoping review. British journal of sports medicine, 2018, 52.22: 1437-1444.
  54. JOREITZ, Rick, et al. Patient-specific and surgery-specific factors that affect return to sport after ACL reconstruction. International journal of sports physical therapy, 2016, 11.2: 264.
  55. BIZZINI, Mario, et al. Joint laxity and isokinetic thigh muscle strength characteristics after anterior cruciate ligament reconstruction: bone patellar tendon bone versus quadrupled hamstring autografts. Clinical Journal of Sport Medicine, 2006, 16.1: 4-9.
  56. LEPLEY, Lindsey K.; WOJTYS, Edward M.; PALMIERI-SMITH, Riann M. Combination of eccentric exercise and neuromuscular electrical stimulation to improve quadriceps function post-ACL reconstruction. The Knee, 2015, 22.3: 270-277.
  57. GRINDEM, H.; RISBERG, M. A.; EITZEN, I. Two factors that may underpin outstanding outcomes after ACL rehabilitation. 2015.
  58. ADAMS, Douglas, et al. Current concepts for anterior cruciate ligament reconstruction: a criterion-based rehabilitation progression. journal of orthopaedic & sports physical therapy, 2012, 42.7: 601-614.

Nové tréninkové programy

všechny programy