Pohybové aktivity jsou prospěšné pro fyzické i mentální zdraví osob s demencí a Alzheimerovou chorobou. Mají totiž potenciál zlepšit kognitivní funkce, vždy však závisí na stadiu onemocnění. Aerobní a silový trénink se jeví jako potenciální nefarmakologické přístupy k jejich léčbě. Tréninkové programy by měly být vždy individuálně přizpůsobeny, s ohledem ke každému jedinci. Studie naznačují, že aerobní a silový trénink zpomalují progresy poklesu kognitivních a motorických funkcí a spolupracují na podpoře neuroplasticity mozku.

Pravidelná pohybová aktivita je dlouhodobě nepostradatelnou součástí preventivních a protektivních programů u jedinců s diabetem 2. typu. Vzhledem ke skutečnosti, že diabetes 2. typu je výsledkem získané inzulínové rezistence, je nezbytné k této nemoci přistoupit z pohledu změn životního stylu. Studie ukázaly, že zvýšená fyzická aktivita a strukturované cvičení zlepšují přijetí glukózy svaly, jenž jsou nezávislými na inzulínu, aniž by došlo ke změnám tělesné hmotnosti nebo zařazení hypoglykemické diety. Aerobní cvičení ve formě běhu, cyklistiky, bruslení a dalších aktivit zlepšuje dodávku glukózy do pracujících svalů, stimuluje translokaci glukózy, zlepšuje inzulinovou sensitivitu receptorů a zvyšuje fosforylaci a využití glukózy uvnitř buňky.