Fenomén jménem GOLF 

Golf je celosvětovým fenoménem, kterému se aktivně věnuje více než 60 milionů lidí. Jen pro lepší představu, v Evropě máme okolo 17 500 registrovaných profesionálů a toto číslo neustále narůstá ^(1,2). Důvodů, proč tomu tak je, máme několik, nicméně tím nejdůležitějším jsou zdravotní benefity, které tato hra přináší. Obecně dochází ke zlepšení aerobních, tak silových parametrů a rovnováhy ^(3-6). Mějte však na paměti, že i přes jmenované benefity může dojít k poranění či úrazu. Řada systematických přehledů řadí golf mezi aktivity se střední rizikovostí (výskyt poranění 0,28 - 0,60 / 1000 hod u amatérských sportovců) v porovnání s jinými sporty ^(7-10). Muskuloskeletální (svalovo-kostní) poranění tvoří majoritní podíl všech úrazů. ⁽³⁾

U profesionálních hráčů jsou kladeny zvýšené nároky na jejich fyzickou připravenost, podávat dlouhodobě maximální výkony ⁽¹¹⁾. V důsledku popularity tohoto sportu si poranění, ke kterým dochází při turnaji nebo na tréninku, získala značnou pozornost médií a veřejnosti. Bohužel některá z nich mohou mít fatální dopad na hráčovu kariéru ^(12-16). Možná se Vám to bude zdát lehce paradoxní, ale poranění vyskytující se u profesionálních a amatérských golfistů jsou odlišná,což bývá důsledkem biomechaniky pohybu a švihové práce. ^(14-18)

Zajímavost: Za zcela typický problém, ze kterého pramení velká část poranění amatérských golfistů, je v důsledku omezené rotace v kyčlích naopak zvětšená rotace hrudní páteře při švihu, a rozdílné zapojení svalů předloktí u vedoucí ruky ^(19-21). Současná varianta golfového švihu generuje daleko větší moment síly, než tomu bylo v historii, proto se u golfistů setkáváme s bolestivostí bederní páteře. ^(22-24)

Biomechanika golfového švihu

Golfový švih je komplexní vícesegmentový pohyb kladoucí nároky na dokonalé vnímání vlastního těla a precizní svalovou koordinaci ⁽³⁰⁾. Cílem je vytvoření švihu, při kterém dojde k zasáhnutí míčku. Ten by měl být schopen uletět velkou vzdálenost, nicméně s velkou přesností. Podmínky pro takový úder má zajistit optimální rozsah pohyblivosti a výbušná síla golfisty. Švih je iniciovaný pohybem nohou a boků, následovaný trupem, rameny, a nakonec pažemi a zápěstím. Jedná se o uzavřený kinematický řetězec se zvýšenými nároky na rotaci. ^(31,32)

Zajímavost: Typický hráč během golfového úderu vytvoří výkon odpovídající 4 koňským silám, u kterého se zapojí okolo 14 kg svalové hmoty – na míček je v danou chvíli vytvořena síla rovnající se až 900 kg během 0,5 ms^-1. ⁽³²⁾

Anatomická stránka golfového švihu je ovlivněná vzájemnou spolupráci agonistických a antagonistických svalů, které harmonicky vytvářejí excentrickou a koncentrickou svalovou činnost v co nejpreciznějším režimu. SSC cyklus (stretch – shortening cycle = protahovací – zkracovací) je zcela typický pro golf. Při nápřahu se svaly celého těla rychle natáhnou a při švihu k míčku se naopak zkrátí. Dobře provedený SSC cyklus umožní dosáhnout větší rychlosti hlavy hole, a tudíž i delší vzdálenosti doletu míčku. Energie, která způsobuje protažení elastických prvků, se ukládá ve svalech ve formě deformační energie. Energii z excentrické svalové činnosti lze využít pro zrychlení pohybu dané části těla při kontrakci koncentrické. Síla je vygenerována v přechodové fázi, kdy přenos hmotnosti probíhá ze zadní nohy (nápřah) na přední (švih k míči a dokončení švihu). Dolní končetiny a pánev iniciují švih k míči, zatímco horní polovina těla dokončuje švih ⁽⁶⁾. SSC cyklus vytváří maximální zrychlení při přechodu z nápřahu do švihu k míči. Po jeho odehrání je důležité zpomalit nejen tělo, ale i hlavici hole. ^(31,33-35)

Rizikové faktory

K obecným rizikovým faktorům majícím vliv na vznik úrazu jsou: věk, pohlaví, golfový handicap, počet her/počet tréninkových jednotek spojených s nácvikem techniky, biomechanika švihu a další (rozcvičení, fyzická připravenost atd.). K většině zranění dochází obvykle v závěrečné fázi švihu, kdy hráč zasahuje míč/zem (17,8 %), a poté při dokončení švihu (41,6 %) ⁽³⁰⁾. Neoptimální biomechanika švihu, specificky ovlivňuje jednotlivé části těla. ^{(2, 30, 33, 35-37)}

Mechanismus vzniku úrazu

Golf je bezkontaktní a individuální sport, čímž se odlišuje od řady jiných. V tomto kontextu se vylučují zranění spojená se střetem hráčů. Naopak hráč si může ublížit zcela sám vlastní nešikovností. V důsledku švihu dochází k přímému kontaktu hlavice hole s míčkem nebo v horším případě zemí, kde nejčastěji dochází k akutnímu poranění nebo poškození zápěstí. Pokud při švihu vyvineme maximální úsilí, dochází ke zvýšenému napětí v oblasti mezižeberních svalů. I při naprosto čistě zahraném švihu nelze vyloučit variantu natažení svalů. Nelze opomenout často udávanou nespecifickou bolest v ramenou, která pokud se zhoršuje a neustupuje, vyžaduje konzultaci s odborníkem. ⁽²⁾

Rozdělení úrazu dle místa výskytu

Zdá se, že nejčastěji hlášeným místem poranění jak u profesionálních, tak amatérských hráčů, je bederní páteř. Na druhém místě je krční páteř (profesionální hráči), která je u amatérských sportovců v pozadí, protože tvoří 2–4 % všech úrazů ^{(12,13,15,22-29)}. Ruce a zápěstí jsou po vyloučení zad druhou nejčastěji poraněnou oblastí, ve většině případech je tomu na straně paže vedoucí švih. ⁽²⁾

Kdy mohu počítat, že se vrátím ke hře

Povaha poranění, mechanismus vzniku a jeho závažnost vedou k odlišné délce rekonvalescence. Doba vedoucí k návratu k tréninku nebo soutěži je individuální. Lehká poranění obvykle hráče omezí na <1 týden, středně závažná poranění mohou zkomplikovat tréninkový plán na >1 týden až <1 měsíc. Nejméně žádoucí jsou závažná poranění, která v některých případech znamenají vynechání i několika turnajů po sobě, vše však závisí na dalších faktorech vstupujících do rehabilitačních a hojících procesů hráče. ⁽²⁾

Zapamatuj si: Mechanismus poranění u amatérských a profesionálních golfistů je odlišný!

Problematika bederní páteře

Opožděná aktivace zevního a vnitřního šikmého břišního svalu při švihu k míči. Špatná aktivace vzpřimovačů páteře při nápřahu a kontaktu hole s míčem. Omezený rozsah pohybu v důsledku zkrácených hamstringů. Špatná pohyblivost jednotlivých segmentů páteře. Nedostatečná svalově-funkční vytrvalost vzpřimovačů páteře. To je výčet základních problémů vedoucích k poranění bederní páteře. ^(35-37)

Nejčastěji se můžeme setkat s tvrzením, že hlavní příčinou poranění bederní páteře je nadměrné zatížení kloubů během všech fází golfového švihu z důvodu neoptimální biomechaniky pohybu. Tvar bederní lordózy (kyfolordóza a hyperlordóza) se mění s věkem a v důsledku dalších vstupujících faktorů. Zatížení páteře v kontextu těchto změn ovlivňuje tvar bederní lordózy a představuje pro golfisty zvláštní problém zvyšující riziko poranění páteře. ^(35,38)

Studie Bae a kol. (2014) provedla analýzu čtyř modelů bederní lordózy a porovnávala meziobratlovou zátěž v průběhu golfového švihu. Výsledky podle očekávání ukázaly, že meziobratlová zátěž byla nejvyšší v oblasti L5 – S1 a směrem k Th12 se postupně snižovala. V modelech bederní lordózy bylo zatížení největší v pořadí kyfolordóza, hypolordóza, normolordóza a excesivní lordóza, a to během fáze švihu k míči. Naopak ve fázi dokončení švihu byla bederní oblast ovlivněna v úplně opačném pořadí (excesivní lordóza, normolordóza, hypolordóza, kyfolordóza). Zatížení vzniklé během fáze dokončení švihu bylo větší, než ve fázi švihu k míči a jeho kontaktu. Fáze dokončení švihu se tak pojí s relativně vysokým rizikem zranění. ⁽³⁹⁾

Zapamatuj si: Změny lordotických úhlů jsou bohužel nevyhnutelným důsledkem stárnutí, změn tělesné hmotnosti a životního stylu.

Pokud se u golfisty dlouhodobě projevují bolesti bederní páteře, třísel, hýždí a zevní strany stehen způsobené švihem, tedy rotací v kyčelním kloubu, může tato nepříjemnost předznamenávat femoroacetabulární impingement (impingement syndrom kyčelního kloubu), který v konečném důsledku vede k rozvoji degenerativních změn kyčelního kloubu a k artróze. Důvodem bývá nekompatibilní tvar a orientace jamky kyčelního kloubu, nebo nekompatibilní tvar hlavice a krčku stehenní kosti, případně jejich kombinace. ⁽⁴⁰⁾

Bolestivost ramenního kloubu

Bohužel je možné se setkat s hráči, kteří si i přes systematickou rehabilitaci a úplné doléčení zranění po předchozím úrazu mohou některá zranění obnovit. V tomto ohledu lze uvést tendinopatii rotátorové manžety (impingement syndrom rotátorové manžety). Projevuje se bolestí, oslabením a omezením hybnosti v ramenním kloubu. Bez včasného zásahu může dojít i k makroskopickým trhlinám manžety a závažnému omezení funkcí ramenního kloubu. Důležité je nenechat tento stav dojít do strukturální tendinopatie. ⁽⁴¹⁾

Zapamatuj si: Úplně nejhorší variantou je, když sportovec nedoléčí úraz a zvolí si neadekvátní rehabilitaci ve snaze zkrátit si čas návratu na trávník. Příkladem může být nedokončená rehabilitace po předchozí ruptuře rotátorové manžety, která se velice snadno může obnovit v důsledku golfového švihu. ⁽⁴¹⁾

Autor: Mgr. Roman Juřík

Roman vystudoval bakalářský a magisterský studijní program: Tělesná výchova a sport na Fakultě tělesné výchovy a sportu, Univerzity Karlovy v Praze. V současné době působí na FTVS UK jako student doktorského studia Kinantropologie a přednášející. Ve své činnosti se zaměřuje na pohybové aktivity a především silový trénink z pohledu kardiovaskulárního zdraví. Roman je autorem několika článků v impaktovaných časopisech jako je např. Journal of Clinical Medicine (MDPI), kde prezentuje své výsledky. Dále přednáší a vede praktickou výuku na kurzech pro osobní trenéry (licence B – Instruktor fitness), která je pod záštitou FTVS UK. Potkat ho můžete jednak na tuzemských tak mezinárodních konferencích.

Kromě aktivit na vysoké škole je jedním z členů Fyziofitness týmu v Centru pohybové medicíny Pavla Koláře, kde s klienty cvičí dle principů Dynamické neuromuskulární stabilizace (DNS). Cílem těchto tréninků je prevence před zraněním, zvýšení sportovní výkonnosti a především kompenzace pohybových stereotypů. Mezi jeho klienty kromě běžné veřejnosti patří vrcholoví sportovci a naši olympionici. 

Roman je zakladatelem projektu FYZNESS a vášnivý sportovec.

Zdroje:

1. SPORTS MARKETING SURVEYS. Global golf numbers report produced for The R&A: Sports Marketing Surveys. 2017.
   
2. ROBINSON, Patrick G., et al. Systematic review of musculoskeletal injuries in professional golfers. British journal of sports medicine, 2019, 53.1: 13-18.
   
3. MURRAY, Andrew D., et al. The relationships between golf and health: a scoping review. British journal of sports medicine, 2017, 51.1: 12-19.
   
4. MURRAY, Andrew D., et al. 2018 International Consensus Statement on Golf and Health to guide action by people, policymakers and the golf industry. British journal of sports medicine, 2018, 52.22: 1426-14361.
   
5. LUSCOMBE, Jack, et al. A rapid review to identify physical activity accrued while playing golf. BMJ open, 2017, 7.11: e018993.
   
6. TSANG, William WN; HUI-CHAN, Christina WY. Static and dynamic balance control in older golfers. Journal of aging and physical activity, 2010, 18.1: 1-13.
   
7. CABRI, Jan, et al. Golf-related injuries: a systematic review. European Journal of Sport Science, 2009, 9.6: 353-366.
   
8. ROBINSON, Patrick G., et al. Systematic review of musculoskeletal injuries in professional golfers. British journal of sports medicine, 2019, 53.1: 13-18.
   
9. PARKKARI, Jari, et al. A controlled trial of the health benefits of regular walking on a golf course. The American journal of medicine, 2000, 109.2: 102-108.
   
10. MCHARDY, Andrew; POLLARD, Henry; LUO, Kehui. One-year follow-up study on golf injuries in Australian amateur golfers. The American journal of sports medicine, 2007, 35.8: 1354-1360.
    
11. SMITH, Mark F.; HILLMAN, Rob. A retrospective service audit of a mobile physiotherapy unit on the PGA European Golf Tour. Physical Therapy in Sport, 2012, 13.1: 41-44.
    
12. BATT, M. E. A survey of golf injuries in amateur golfers. British journal of sports medicine, 1992, 26.1: 63-65.
    
13. FRADKIN, Andrea J., et al. Describing the epidemiology and associated age, gender and handicap comparisons of golfing injuries. International journal of injury control and safety promotion, 2007, 14.4: 264-266.
    
14. GOSHEGER, Georg, et al. Injuries and overuse syndromes in golf. The American journal of sports medicine, 2003, 31.3: 438-443.
    
15. MCCARROLL, John R. The frequency of golf injuries. Clinics in sports medicine, 1996, 15.1: 1-7.
    
16. THÉRIAULT, Germain; LACHANCE, Pierre. Golf injuries. Sports medicine, 1998, 26.1: 43-57.
    
17. MCNICHOLAS, M. J., et al. Golf injuries in Scotland. In: Science and golf III: Proceedings of the World scientific congress of golf. Champaign: Human Kinetics. 1999. p. 65-72.
    
18. GRIMSHAW, Paul, et al. Lower back and elbow injuries in golf. Sports Medicine, 2002, 32.10: 655-666.
    
19. COLE, Michael H.; GRIMSHAW, Paul N. The X-factor and its relationship to golfing performance. Journal of Quantitative Analysis in Sports, 2009, 5.1.
    
20. ROBINSON, Patrick G., et al. Systematic review of musculoskeletal injuries in professional golfers. British journal of sports medicine, 2019, 53.1: 13-18.
    
21. FARBER, Adam J., et al. Electromyographic analysis of forearm muscles in professional and amateur golfers. The American journal of sports medicine, 2009, 37.2: 396-401.
    
22. SUGAYA, H. Low back injury in elite and professional golfers: an epidemiologic and radiographic study. In: Science and GolfIII, Proceedings of the 3rd World Scientific Congress of Golf. Human Kinetics. 1998. p. 83-91.
    
23. COLE, Michael H.; GRIMSHAW, Paul N. The biomechanics of the modern golf swing: implications for lower back injuries. Sports Medicine, 2016, 46.3: 339-351.
    
24. DALE, R. Barry; BRUMITT, Jason. Spine biomechanics associated with the shortened, modern one-plane golf swing. Sports biomechanics, 2016, 15.2: 198-206.
    
25. EVANS, Caroline; OLDREIVE, William. A study to investigate whether golfers with a history of low back pain show a reduced endurance of transversus abdominis. Journal of Manual & Manipulative Therapy, 2000, 8.4: 162-174.
    
26. EVANS, Kerrie, et al. Predictors of low back pain in young elite golfers: A preliminary study. Physical Therapy in Sport, 2005, 6.3: 122-130.
    
27. BURDORF, Alex; VAN DER STEENHOVEN, George A.; TROMP-KLAREN, Eveline GM. A one-year prospective study on back pain among novice golfers. The American Journal of Sports Medicine, 1996, 24.5: 659-664.
    
28. COLE, Michael H.; GRIMSHAW, P. N. Electromyography of the trunk and abdominal muscles in golfers with and without low back pain. Journal of science and medicine in sport, 2008, 11.2: 174-181.
    
29. COLE, Michael H.; GRIMSHAW, Paul N. The crunch factor's role in golf-related low back pain. The Spine Journal, 2014, 14.5: 799-807.
    
30. CABRI, Jan, et al. Golf-related injuries: a systematic review. European Journal of Sport Science, 2009, 9.6: 353-366.
    
31. HUME, Patria A.; KEOGH, Justin; REID, Duncan. The role of biomechanics in maximising distance and accuracy of golf shots. Sports medicine, 2005, 35.5: 429-449.
    
32. WELLS, Greg D.; ELMI, Maryam; THOMAS, Scott. Physiological correlates of golf performance. The Journal of Strength & Conditioning Research, 2009, 23.3: 741-750.
    
33. MEIRA, Erik P.; BRUMITT, Jason. Minimizing injuries and enhancing performance in golf through training programs. Sports Health, 2010, 2.4: 337-344.
    
34. DAVIES, Craig; DISAIA, Vince. Golf anatomy. Human Kinetics, 2018.
    
35. GLUCK, G. S. - BENDO, J. A. - SPIVAK, J. M. The lumbar spine and low back pain in golf: a literature review of swing biomechanics and injury prevention. The Spine Journal, 2008, vol. 8, no. 5, p. 778-788. ISSN 1529-9430 
    
36. LEPHART, Scott M., et al. An eight-week golf-specific exercise program improves physical characteristics, swing mechanics, and golf performance in recreational golfers. The Journal of Strength & Conditioning Research, 2007, 21.3: 860-869.
    
37. FRADKIN, Andrea J., et al. Describing the warm-up habits of recreational golfers and the associated injury risk. In: Science and Golf V Proceedings of the Fifth World Scientific Congress of Golf. Mesa (AZ): Energy in Motion. 2008.
    
38. COLE, M. H.; GRIMSHAW, P. N. Trunk muscle onset and cessation in golfers with and without low back pain. Journal of Biomechanics, 2008, 41.13: 2829-2833.
    
39. BAE, Tae Soo, et al. Biomechanical effect of altered lumbar lordosis on intervertebral lumbar joints during the golf swing: A simulation study. Journal of biomechanical engineering, 2014, 136.11: 111005.
    
40. MURRAY, Andrew, et al. International consensus statement: methods for recording and reporting of epidemiological data on injuries and illnesses in golf. British journal of sports medicine, 2020, 54.19: 1136-1141.
    
41. KIM, David H., et al. Shoulder injuries in golf. The American journal of sports medicine, 2004, 32.5: 1324-1330.