Foam rolling (FR) neboli válcování je forma auto-myofasciálního uvolnění, při které jedinec vyvíjí tlak na svalstvo, nejčastěji pomocí pěnového válce. Ten může mít různé rozměry, tvrdost a povrch ^(1,2). Tato technika je odvozena od myofasciálního uvolnění, což je zastřešující termín používaný pro širokou škálu technik manuální terapie, kdy lékař nebo fyzioterapeut vyvíjí tlak na svaly a fascie ^(3-5). Dva předchozí systematické přehledy ^(6,7) naznačily, že auto-myofasciální uvolnění má řadu cenných výhod jak pro sportovce, tak běžnou populaci.
Foam rolling je velmi často prosazován z důvodu zlepšení sportovní výkonnosti ^(2,8,9) a procesu regenerace ^(10-12), zvýšení flexibility ^(13-15), snížení svalové bolestivosti ^(16-18), pozitivního vlivu na arteriální funkce ⁽²²⁾ a modulaci autonomního nervového systému ⁽¹⁹⁾. Dnes je obzvláště populární mezi vrcholovými i rekreačními sportovci. V nejbližší době bude zapotřebí dalších studií, které přinesou jasné stanovisko, protože se objevují určité nesrovnalosti. ⁽²³⁾

Zapamatuj si: V posledním desetiletí se auto-myofasciální uvolnění stalo běžným doplňkem tradičních metod léčby měkkých tkání. V jeho průběhu pacient využívá své tělesné hmotnosti k vytvoření tlaku na oblast měkkých tkání, nejčastěji na pěnovém válci. ^(20,55)

Vliv na sportovní výkonnost

Hendricks a kol. (2020) ⁽²⁴⁾ ve svém systematickém přehledu došli k závěru, že FR nezlepšuje sportovní výkon, ale zároveň se autoři nebrání myšlence, že může zlepšit jednotlivé parametry související se sílou a samotným výkonem. Naopak jiné studie prokázaly zlepšení pohyblivosti, aniž by se zhoršila fyzická výkonnost ^(8,25-30). Z tohoto důvodu se rolování jeví jako vhodná aktivita před hlavní částí tréninkové jednotky, kde je snahou zlepšit rozsah pohyblivosti. Doporučuje se však kombinovat s dynamickým strečinkem a aktivním způsobem rozcvičení ^{(26,27,31,32)}. Naopak existují studie, které prokázaly negativní vztah mezi válcováním a statickým strečinkem na výkonnost ^(2,4,25). Behara a Jacobson (2017) ⁽²⁵⁾ navrhují, aby tato aktivita byla náhradou za statický strečink. Dynamický strečink sám o sobě zlepšuje výkonnost v různých funkčních testech ⁽³²⁾. Proto se zdá být rozumné, aby se FR praktikoval v kombinaci s dynamickým strečinkem a aktivním zahřátím pro zmírnění pasivní svalové ztuhlosti a dále z důvodu optimalizace rozsahu pohyblivosti ^{(21,26,27,31)}. 
Tři různé studie provedené Monteiroaem a kol. ^(34-36) nedoporučují zařazení FR mezi sériemi silového tréninku. V kontextu rozvoje a maximalizace svalové síly se zdá být tato činnost mezi sériemi nevhodná. Jinými slovy, načasování použití válce významně závisí na charakteru pohybové aktivity a struktuře tréninkové jednotky ^(35-37). Dále pak Su a kol. (2017) ⁽²⁷⁾ doporučují válcování jako prostředek ke zvýšení výkonu u aktivit nebo sportů, vyžadujících flexibilitu. Závěr této studie koreluje s předchozími zjištěními. ^{(8,9,21,25-27 38)}
Existuje jen malé množství studií týkajících se účinku FR ve vztahu agonista-antagonistista ^{(33,36,39,56)}. Obecně se však předpokládá zvýšená aktivace antagonistického svalstva po předchozím rolování agonisty, což prokázal např. Bradbury-Squires a kol. (2015) ⁽⁵⁶⁾ u hamstringů a čtyřhlavého svalu stehenního. Naopak Cavanaugh a kol. (2017) ⁽³³⁾ uvedli negativní účinek FR z důvodu poklesu svalové aktivace dvojhlavého svalu stehenního, čemuž předcházelo rolování čtyřhlavého svalu stehenního. Autoři navrhují možný antagonistický účinek v důsledku reciproční inhibice čtyřhlavého svalu stehenního, a to zvýšeným vnímáním bolesti agonisty. Vzhledem k těmto výsledkům je logické dále zkoumat změny v aktivaci agonista-antagonista po FR.

Zajímavost: Na základě výsledků Cavanaugha a kol. (2017) ⁽³³⁾ bychom mohli dojít k závěru, že FR samostatných kvadricepsů může snížit aktivaci hamstringů. Vzhledem k tomu, že hamstringy působí jako antagonista ACL (přední zkřížený vaz) a pomáhají snižovat smykovou třecí sílu na vaz, snížená aktivace hamstringů by tak byla kontraproduktivní. Změny svalové aktivace v oblasti kolene by mohly vést k disbalancím a zhoršení stabilizace kloubu při doskocích, čímž se následně zvyšují riziko poranění ACL. ^(57-59)

Zajímavý je rozhodně výsledek Kelly a Beardsley (2015) ⁽⁴²⁾ kde rozsah pohyblivosti u kontralaterálních končetin se zlepšil po dobu 10-ti minut. Studie Aboodarda a kol. (2015) ⁽⁴³⁾ prokázala, že auto-myofasciální uvolnění pomocí válce a manuální masáž v oblasti plantárních flexorů chodidla zvýšila práh tolerance bolestivosti lýtkových svalů. Tento jev přetrvával až po dobu 15 minut. Autoři v tomto kontextu naznačili možné globální účinky auto-myofasciálního uvolněni a nervové odpovědi, které mohou být způsobeny mechanickým stresem nebo modulací centrálního nervového systému ⁽⁴³⁾. Globální účinky byly mimo jiné podpořeny zjištěním Grievea a kol. (2015) ⁽⁴⁴⁾, kdy auto-myofasciální uvolnění na obou ploskách chodidel pomocí tenisového míčku zvýšilo rozsah pohyblivosti hamstringů a bederní páteře. ⁽⁴⁴⁾

Zajímavost: Nervová inhibice může zlepšit toleranci natažení pojivové tkáně a tím zvýšit rozsah pohyblivosti. ⁽⁴¹⁾

Optimální interval foam rollingu ve vztahu ke sportovnímu výkonu

Pokud bychom se nyní přesunuli k hledání optimálního časového intervalu, což se jeví býti kritickým faktorem z hlediska výsledného účinku, musíme opět zohlednit výsledky několika studií. Dle Monteiroa a kol. (2017) ⁽³⁵⁾ je dobré zařadit delší interval v řádu desítek sekund. Zlepšení bylo v tomto případě přítomno pouze ve skupině, která jej praktikovala déle než 90 s. Jiná studie hodnotila výšku vertikálního výskoku po 30 s FR. Bohužel žádný pozitivní efekt se nedostavil ⁽³²⁾. Healey a kol. (2014) ⁽²⁾ rolovali 30 s každou svalovou skupinu, přičemž neprokázali zlepšení sportovního výkonu. Hansen a kol. (2016) ⁽⁴⁰⁾ učinili závěr, že FR po dobu kratší než 90 s nemá žádný efekt na výbušnost naopak delší než 90 s vede ke zlepšení rozsahu pohyblivosti ^(25,27). Studie od MacDonalda a kol. (2013) ⁽⁸⁾ byla jednou z mála, která zařadila interval kratší než 90 s a přesto zaznamenala zlepšení rozsahu pohyblivosti, avšak žádné zlepšení ukazatelů síly extenzorů kolenního kloubu nebylo detekováno ⁽⁸⁾. Zdá se, že interval 30 až 90 s může mít určité pozitivní přínosy ^(8,41). Vzhledem k výše uvedeným důkazům se však zdá, že interval 90 s nebo delší je tím nejpřínosnějším. 

Svalová bolest a poškození svalů

Foam Rolling se zdá být prospěšný ve fázi zotavení po sportovním výkonu, a tudíž by měl být nezbytnou součástí většiny tréninkových protokolů. Řada studií dokládá sníženou svalovou bolestivost a taktéž menší poškození svalů ^(41,45-47). Zorko a kol. (2016) ⁽⁴⁸⁾ zjistili, že FR byl stejně účinný jako pasivní odpočinek ve fázi krátkodobého zotavení. Celkově se zdá, že FR zlepšuje některé parametry sportovního výkonu po programu indukujícím svalovou bolestivost, ale je třeba poznamenat, že šlo o zlepšení zpět na výchozí hodnoty. Zde se setkáváme s myšlenkou prospěšnosti FR u sportovců jednak z důvodu urychlení zotavných procesů, tak z důvodu rychlejšího návratu ke sportovnímu výkonu, aniž by došlo k jeho poklesu. ⁽²⁴⁾
Bohužel však není jasné, zda tyto příznivé účinky FR na svalovou bolestivost souvisejí se zlepšením arteriálních funkcí, zlepšenou vaskulární endoteliální funkcí anebo akutně zvýšenou aktivitou parasympatického nervového systému. Má se za to, že svalová bolest a ztuhlost mohou souviset se zánětlivou odpovědí pojivových tkání. Výhodou je, že FR může pozitivně ovlivnit zánětlivé reakce. ⁽⁴¹⁾

Rozsah pohyblivosti

Auto-myofasciální uvolnění prostřednictvím válcování skutečně vede ke krátkodobému zlepšení rozsahu pohyblivosti ^{(13-15,22,42,49-51)}. Nyní se pojďme podívat na konkrétní příklady:

• Zlepšení flexe v kyčli ^(15,22) - ANO
  
• Zlepšení flexe v koleni ⁽²²⁾ - ANO
  
• Zlepšení dorzální flexe kotníku ^(42,50) - ANO
  

Zapamatuj si: Změny elasticity tkáně po aplikaci pěnového válce mohou být způsobeny stimulací mechanoreceptorů ve svalové, šlachové, fasciální a vazivové tkáni, což zase může způsobit změnu svalové aktivace prostřednictvím reflexní inhibice. ⁽⁴³⁾

Jak již bylo zmíněno dříve, FR je nejefektivnější, pokud je dále kombinován s jinou intervencí, jako je statický strečink ^(15,50). Abychom však nebyli pouze optimisti, nalezneme dvě studie, které naopak došly k závěru, že FR sám o sobě nezlepšuje rozsah pohyblivosti ^(14,49). Nicméně se zdá, že mezi odborníky panuje jasná shoda. FR krátkodobě zlepšuje rozsah pohyblivosti, avšak časový průběh účinků může být omezen na dobu 10 minut ^{(8,9,21,25-27,35,52)}. Studie Freiwalda a kol. (2016) ⁽¹⁾ zkoumající dlouhodobé účinky prokázala, že válcování třikrát týdně, po dobu čtyř týdnů, vede ke zlepšení rozsahu pohyblivosti po delší dobu. Účinek FR byl v tomto případě srovnatelný s vědecky ověřenou metodou proprioceptivní nervosvalovou facilitací (PNF) ⁽³²⁾. Pokud je našim cílem dlouhodobý a udržitelný systematický progres, nelze zařazovat FR nahodile a bez myšlenky. V takovém případě bude efektivita minimální, ne-li žádná.

Zapamatuj si: Předpokládá se, že jedním z mechanismů působení válce je podpora průtoku krve a přesun tkáňového moku zpět do oběhu prostřednictvím arteriální dilatace. ^{(8,41,12,21,53)}

Další účinky foam rollingu

Zdá se, že FR snižuje stres, ale ne více než pasivní odpočinek. Tím, že se nám podaří snížit fyzický stres, můžeme zlepšit zotavovací fázi po intenzivním tréninku nebo soutěži ⁽¹⁹⁾. Dalším mechanismem, kterým může FR zlepšit regenerační procesy, je snížení arteriální tuhosti, zlepšení endoteliálních funkcí a zlepšení průtoku krve. Tyto změny mohou pomoci rychlejšímu zotavení po tréninkové jednotce v důsledku snížení napětí hladkého svalstva a zvýšení jeho poddajnosti po aplikaci tlaku. Kromě toho se zdá, že tlak aplikovaný válcem stimuluje uvolňování plazmatického oxidu dusnatého. Cirkulační změny pak mohou být přítomny ještě 30 minut po tréninku. ^(53,54)

Autor: Mgr. Roman Juřík
Roman vystudoval bakalářský a magisterský studijní program: Tělesná výchova a sport na Fakultě tělesné výchovy a sportu, Univerzity Karlovy v Praze. V současné době působí na FTVS UK jako student doktorského studia Kinantropologie a přednášející. Ve své činnosti se zaměřuje na pohybové aktivity a především silový trénink z pohledu kardiovaskulárního zdraví. Roman je autorem několika článků v impaktovaných časopisech jako je např. Journal of Clinical Medicine (MDPI), kde prezentuje své výsledky. Dále přednáší a vede praktickou výuku na kurzech pro osobní trenéry (licence B – Instruktor fitness), která je pod záštitou FTVS UK. Potkat ho můžete jednak na tuzemských tak mezinárodních konferencích.
Kromě aktivit na vysoké škole je jedním z členů Fyziofitness týmu v Centru pohybové medicíny Pavla Koláře, kde s klienty cvičí dle principů Dynamické neuromuskulární stabilizace (DNS). Cílem těchto tréninků je prevence před zraněním, zvýšení sportovní výkonnosti a především kompenzace pohybových stereotypů. Mezi jeho klienty kromě běžné veřejnosti patří vrcholoví sportovci a naši olympionici. 
Roman je zakladatelem projektu FYZNESS a vášnivý sportovec.

Zdroje:

1. FREIWALD, Jürgen, et al. Foam-rolling in sport and therapy–potential benefits and risks: part 1–definitions, anatomy, physiology, and biomechanics. Sports Orthopaedics and Traumatology, 2016, 32.3: 258-266.
   
2. HEALEY, Kellie C., et al. The effects of myofascial release with foam rolling on performance. The Journal of Strength & Conditioning Research, 2014, 28.1: 61-68.
   
3. AJIMSHA, M. S.; AL-MUDAHKA, Noora R.; AL-MADZHAR, J. A. Effectiveness of myofascial release: systematic review of randomized controlled trials. Journal of bodywork and movement therapies, 2015, 19.1: 102-112.
   
4. BARNES, Mark F. The basic science of myofascial release: morphologic change in connective tissue. Journal of bodywork and movement therapies, 1997, 1.4: 231-238.
   
5. MCKENNEY, Kristin, et al. Myofascial release as a treatment for orthopaedic conditions: a systematic review. Journal of athletic training, 2013, 48.4: 522-527.
   
6. BEARDSLEY, Chris; ŠKARABOT, Jakob. Effects of self-myofascial release: a systematic review. Journal of bodywork and movement therapies, 2015, 19.4: 747-758.
   
7. CHEATHAM, Scott W., et al. The effects of self‐myofascial release using a foam roll or roller massager on joint range of motion, muscle recovery, and performance: a systematic review. International journal of sports physical therapy, 2015, 10.6: 827.
   
8. MACDONALD, Graham Z., et al. An acute bout of self-myofascial release increases range of motion without a subsequent decrease in muscle activation or force. The Journal of Strength & Conditioning Research, 2013, 27.3: 812-821.
   
9. PEACOCK, Corey A., et al. Comparing acute bouts of sagittal plane progression foam rolling vs. frontal plane progression foam rolling. The Journal of Strength & Conditioning Research, 2015, 29.8: 2310-2315.
   
10. KALÉN, Anton, et al. How can lifeguards recover better? A cross-over study comparing resting, running, and foam rolling. The American journal of emergency medicine, 2017, 35.12: 1887-1891.
    
11. REY, Ezequiel, et al. Effects of foam rolling as a recovery tool in professional soccer players. The Journal of Strength & Conditioning Research, 2019, 33.8: 2194-2201.
    
12. PEARCEY, Gregory EP, et al. Foam rolling for delayed-onset muscle soreness and recovery of dynamic performance measures. Journal of athletic training, 2015, 50.1: 5-13.
    
13. BOGUSZEWSKI, Dariusz, et al. Influence of foam rolling on the functional limitations of the musculoskeletal system in healthy women. Biomedical Human Kinetics, 2017, 9.1: 75-81.
    
14. GRIEFAHN, Annika, et al. Do exercises with the foam roller have a short-term impact on the thoracolumbar fascia?–a randomized controlled trial. Journal of bodywork and movement therapies, 2017, 21.1: 186-193.
    
15. MOHR, Andrew R.; LONG, Blaine C.; GOAD, Carla L. Effect of foam rolling and static stretching on passive hip-flexion range of motion. Journal of sport rehabilitation, 2014, 23.4: 296-299.
    
16. ROMERO-MORALEDA, Blanca, et al. Effects of vibration and non-vibration foam rolling on recovery after exercise with induced muscle damage. Journal of sports science & medicine, 2019, 18.1: 172.
    
17. ROMERO-MORALEDA, Blanca, et al. Neurodynamic mobilization and foam rolling improved delayed-onset muscle soreness in a healthy adult population: a randomized controlled clinical trial. PeerJ, 2017, 5: e3908.
    
18. VAUGHAN, Brett; MCLAUGHLIN, Patrick; LEPLEY, Adam S. Immediate changes in pressure pain threshold in the iliotibial band using a myofascial (foam) roller. International Journal of Therapy and Rehabilitation, 2014, 21.12: 569-574.
    
19. KIM, Kanghoon, et al. Effect of self-myofascial release on reduction of physical stress: a pilot study. Journal of physical therapy science, 2014, 26.11: 1779-1781.
    
20. CURRAN, Patrick F.; FIORE, Russell D.; CRISCO, Joseph J. A comparison of the pressure exerted on soft tissue by 2 myofascial rollers. Journal of sport rehabilitation, 2008, 17.4: 432-442.
    
21. PEACOCK, Corey A., et al. An acute bout of self-myofascial release in the form of foam rolling improves performance testing. International journal of exercise science, 2014, 7.3: 202.
    
22. MURRAY, Andrew M., et al. Sixty seconds of foam rolling does not affect functional flexibility or change muscle temperature in adolescent athletes. International journal of sports physical therapy, 2016, 11.5: 765.
    
23. BUSHELL, Jennifer E.; DAWSON, Sierra M.; WEBSTER, Margaret M. Clinical relevance of foam rolling on hip extension angle in a functional lunge position. The Journal of Strength & Conditioning Research, 2015, 29.9: 2397-2403.
    
24. HENDRICKS, Sharief, et al. Effects of foam rolling on performance and recovery: A systematic review of the literature to guide practitioners on the use of foam rolling. Journal of Bodywork and Movement Therapies, 2020, 24.2: 151-174.
    
25. BEHARA, Brandon; JACOBSON, Bert H. Acute effects of deep tissue foam rolling and dynamic stretching on muscular strength, power, and flexibility in division I linemen. The Journal of Strength & Conditioning Research, 2017, 31.4: 888-892.
    
26. MORALES‐ARTACHO, A. J.; LACOURPAILLE, Lilian; GUILHEM, Gaël. Effects of warm‐up on hamstring muscles stiffness: Cycling vs foam rolling. Scandinavian journal of medicine & science in sports, 2017, 27.12: 1959-1969.
    
27. SU, Hsuan, et al. Acute effects of foam rolling, static stretching, and dynamic stretching during warm-ups on muscular flexibility and strength in young adults. Journal of sport rehabilitation, 2017, 26.6: 469-477.
    
28. HALL, MacGregor; SMITH, J. Chadwick. The effects of an acute bout of foam rolling on hip range of motion on different tissues. International journal of sports physical therapy, 2018, 13.4: 652.
    
29. LEE, Chia-Lun, et al. Comparison of vibration rolling, nonvibration rolling, and static stretching as a warm-up exercise on flexibility, joint proprioception, muscle strength, and balance in young adults. Journal of sports sciences, 2018, 36.22: 2575-2582.
    
30. MONTEIRO, Estêvão R., et al. Posterior thigh foam rolling increases knee extension fatigue and passive shoulder range-of-motion. The Journal of Strength & Conditioning Research, 2019, 33.4: 987-994.
    
31. MARTÍNEZ-CABRERA, Francisco Ignacio; NÚÑEZ-SÁNCHEZ, Francisco Javier. Acute effect of a foam roller on the mechanical properties of the rectus femoris based on tensiomyography in soccer players. Int J Hum Mov Sports Sci, 2016, 4.2: 26-32.
    
32. JONES, Andrew, et al. Effects of foam rolling on vertical jump performance. International Journal of Kinesiology and Sports Science, 2015, 3.3: 38-42.
    
33. CAVANAUGH, Mark T., et al. Foam rolling of quadriceps decreases biceps femoris activation. The Journal of Strength & Conditioning Research, 2017, 31.8: 2238-2245.
    
34. MONTEIRO, Estêvão Rios, et al. Acute effects of different anterior thigh self-massage on hip range-of-motion in trained men. International journal of sports physical therapy, 2018, 13.1: 104.
    
35. MONTEIRO, Estêvão Rios, et al. Maximum Repetition Performance After Different Antagonist Foam Rolling Volumes In The Inter‐Set Rest Period. International journal of sports physical therapy, 2017, 12.1: 76.
    
36. MONTEIRO, Estêvão Rios, et al. Acute effects of different foam rolling volumes in the interset rest period on maximum repetition performance. Hong Kong Physiotherapy Journal, 2017, 36: 57-62.
    
37. MONTEIRO, Estêvão Rios; NETO, Victor Gonçalves Corrêa. Effect of different foam rolling volumes on knee extension fatigue. International journal of sports physical therapy, 2016, 11.7: 1076.
    
38. SCHROEDER, Jan, et al. Acute foam rolling effects on contractile properties of the m. biceps femoris. German Journal of Exercise and Sport Research, 2017, 47.4: 294-300.
    
39. MONTEIRO, Estêvão Rios, et al. Acute effects of different foam rolling volumes in the interset rest period on maximum repetition performance. Hong Kong Physiotherapy Journal, 2017, 36: 57-62.
    
40. HANSEN, Alexander, et al. A Dose-Response Relationship Between Myofascial Release & Anaerobic Power Output in Active College-Aged Males. Journal of Fitness Research, 2016, 5.2: 10-17.
    
41. MACDONALD, Graham Zeno. Foam rolling as a recovery tool following an intense bout of physical activity. 2013. PhD Thesis. Memorial University of Newfoundland.
    
42. KELLY, Shane; BEARDSLEY, Chris. Specific and cross-over effects of foam rolling on ankle dorsiflexion range of motion. International journal of sports physical therapy, 2016, 11.4: 544.
    
43. ABOODARDA, S. J.; SPENCE, A. J.; BUTTON, Duane C. Pain pressure threshold of a muscle tender spot increases following local and non-local rolling massage. BMC musculoskeletal disorders, 2015, 16.1: 1-10.
    
44. GRIEVE, Rob, et al. The immediate effect of bilateral self myofascial release on the plantar surface of the feet on hamstring and lumbar spine flexibility: A pilot randomised controlled trial. Journal of bodywork and movement therapies, 2015, 19.3: 544-552.
    
45. REY, Ezequiel, et al. Effects of foam rolling as a recovery tool in professional soccer players. The Journal of Strength & Conditioning Research, 2019, 33.8: 2194-2201.
    
46. ROMERO-MORALEDA, Blanca, et al. Neurodynamic mobilization and foam rolling improved delayed-onset muscle soreness in a healthy adult population: a randomized controlled clinical trial. PeerJ, 2017, 5: e3908.
    
47. ROMERO-MORALEDA, Blanca, et al. Effects of vibration and non-vibration foam rolling on recovery after exercise with induced muscle damage. Journal of sports science & medicine, 2019, 18.1: 172.
    
48. ZORKO, Nejc, et al. The acute effect of self-massage on the short-term recovery of muscle contractile function. Kinesiologia Slovenica, 2016, 22.3: 31.
    
49. COUTURE, Grace, et al. The effect of foam rolling duration on hamstring range of motion. The open orthopaedics journal, 2015, 9: 450.
    
50. ŠKARABOT, Jakob; BEARDSLEY, Chris; ŠTIRN, Igor. Comparing the effects of self‐myofascial release with static stretching on ankle range‐of‐motion in adolescent athletes. International journal of sports physical therapy, 2015, 10.2: 203.
    
51. WILKE, Jan, et al. Influence of foam rolling velocity on knee range of motion and tissue stiffness: a randomized, controlled crossover trial. Journal of sport rehabilitation, 2019, 28.7: 711-715.
    
52. CHEATHAM, Scott W.; KOLBER, Morey J.; CAIN, Matt. Comparison of video-guided, live instructed, and self-guided foam roll interventions on knee joint range of motion and pressure pain threshold: a randomized controlled trial. International journal of sports physical therapy, 2017, 12.2: 242.
    
53. OKAMOTO, Takanobu; MASUHARA, Mitsuhiko; IKUTA, Komei. Acute effects of self-myofascial release using a foam roller on arterial function. The Journal of Strength & Conditioning Research, 2014, 28.1: 69-73.
    
54. HOTFIEL, Thilo, et al. Acute effects of lateral thigh foam rolling on arterial tissue perfusion determined by spectral doppler and power doppler ultrasound. Journal of strength and conditioning research, 2017, 31.4: 893-900.
    
55. BOYLE, Michael. Foam rolling. Training and Conditioning Magazine, Frankel E., ed. Ithaca, NY: Momentum Media Sports Publishing, 2006.
    
56. BRADBURY-SQUIRES, David J., et al. Roller-massager application to the quadriceps and knee-joint range of motion and neuromuscular efficiency during a lunge. Journal of athletic training, 2015, 50.2: 133-140.
    
57. BARATTA, R., et al. Muscular coactivation: the role of the antagonist musculature in maintaining knee stability. The American journal of sports medicine, 1988, 16.2: 113-122.
    
58. BONCI, Christine M. Assessment and evaluation of predisposing factors to anterior cruciate ligament injury. Journal of athletic training, 1999, 34.2: 155.
    
59. HEWETT, T. E., et al. A review of electromyographic activation levels, timing differences, and increased anterior cruciate ligament injury incidence in female athletes. British journal of sports medicine, 2005, 39.6: 347-350.